Plechová dóza Sýkorka

Doopravdy se jmenuje sýkora modřinka, ale je tak hezounká, že to člověka automaticky svádí ke zdrobnělince. Modřinky se liší od ostatních sýkor modrou čepičkou na temeni hlavy i epesními „černými brýlemi“ na bílém obličeji, a také modrý ocásek a okraje křidélek v kontrastu se žlutozeleným bříškem přispívají k jejich výraznému vzhledu – jsou bezesporu mnohem pestřejší než o něco větší koňadry. Sýkorka modřinka je sice velice drobný ptáček, ale je zároveň docela odolná, takže zůstává i přes zimu, a hlavně – je neuvěřitelně zvědavá, a tím i odvážná. Pokud dáte za okno na parapet nějakou dobrůtku, třeba nějaká semínka, bude sýkorka určitě první, kdo se na to přiletí podívat zblízka. Proto taky bývá i první, kdo vaše dary okoštuje. Ani s pamětí na tom není špatně. Proto, když párkrát něco nasypete, a pak už ne, vám může vaše opomenutí připomenout častým poletováním a obhlížením prázdného parapetu, někdy dokonce i vyčítavým poklováváním na sklo okna. Možná, že se tato dózička nejvíce hodí k uchovávání nějakých drobných dobrot, a třeba i těch semínek. Taková slunečnicová, dýňová, sezamová nebo i konopná semínka jsou nejen dobrá, ale i zdravá. A to nejen pro sýkorky, ale též pro vás. A v plechové hermeticky uzavřené dózičce se nezkazí, budou tam jako doma do doby, než vám sýkorka modřinka na víčku připomene, že je čas na další zdravé zobání…