Výkonové standardy aneb jak se vyznat v nabídce sl

Poptáváme-li služby architekta, obvykle říkáme, že chceme, aby nám zpracoval „projekt.“ Co ale vlastně žádáme, anebo co vše bychom mohli žádat?

Projekt lze obvykle členit do několika fází, jež lze případně samostatně objednat, podle okolností některou z nich vynechat či sloučit s jinou. U některých fází je obsah dokumentace, jež je jejich výstupem, přímo definován v legislativě. Prováděcí vyhláškou stavebního zákona je např. definováno, co vše musí být součástí výkresové a textové části dokumentace pro stavební povolení. K jiným fázím (např. studie) se vyhláška nevyjadřuje, nicméně i u nich existuje u odborné veřejnosti ustálená představa o jejich obsahu a smyslu.

Výkonové fáze

U projektu běžné pozemní stavby, např. novostavby či rekonstrukce bytu nebo domu, rozeznáváme těchto devět fází (podle standardů dostupných na stránkách Stavební standardy pro výpočet honoráře architekta / inženýra)

  1. Příprava zakázky
  2. Návrh/Studie stavby
  3. Vypracování dokumentace pro územní řízení
  4. Vypracování dokumentace pro stavební řízení
  5. Vypracování dokumentace pro provedení stavby
  6. Vypracování dokumentace zadání stavby zhotoviteli
  7. Spolupráce při výběru dodavatele
  8. Spolupráce při provádění stavby/výkonu autorského a investorského do­zoru
  9. Spolupráce po dokončení stavby a uvedení stavby do užívání

Příprava zakázky zahrnuje např. seznámení se s místem stavby, stanovení potřebných podkladů a harmonogramu dalších prací, atd.

Studie je nejpodstatnější fáze pro stanovení koncepce záměru a pro nalezení vhodného estetického výrazu. Nejen v této fázi velmi záleží na kvalitě komunikace mezi architektem a klientem. Obvykle architekt zpracuje na začátku několik variant, nejvhodnější z nich pak podle požadavků klienta dál upravuje. Je dobré si na začátku domluvit rámcový postup při přípravě studie. Architekt počítá s tím, že bude s vámi studii několikrát konzultovat a podle vašich představ ji průběžně upravovat. Na druhou stranu by nebylo šťastné nechat jej studii téměř dokončit, a pak mu sdělit, že má dům vypadat zcela jinak. Ideální je, když se podaří ve studii dohodnout vše podstatné, a v dalších fázích se už jen rozpracovávají technické detaily zvoleného řešení.

Někdy se můžeme setkat s termínem návrh stavby. Ten je podrobnější než studie (zpravidla obsahuje i řešení statické, požární, atd.), slouží ale ke stejnému účelu jako studie, tj. k nalezení shody s klientem na principiálním řešení návrhu, a nenahrazuje dokumentaci pro územní rozhodnutí či stavební povolení.

Dokumentace pro územní rozhodnutí a dokumentace pro stavební povolení se zpracují v rozsahu nutném pro schválení stavby stavebním úřadem. Podle okolností není často nutné některou z nich zpracovávat, popř. lze dokumentaci pro územní rozhodnutí nahradit dokumentací pro územní souhlas, dokumentaci pro stavební povolení nahradit dokumentací pro ohlášení, vypracovat jedinou dokumentaci, která poslouží zároveň pro územní rozhodnutí i stavební povolení, atd. Např. i při rozsáhlé rekonstrukci bytu se většinou nijak nemění venkovní hmoty domu – v takovém případě se dokumentace pro územní rozhodnutí ani pro územní souhlas nezpracovává.

Dokumentace pro provedení stavby obsahuje oproti předchozí fázi více stavebních detailů a konkretizuje vlastnosti použitých konstrukcí a materiálů (např. u keramické dlažby se specifikují vlastnosti jako formát, barva, otěruvzdornost, protiskluznost, atd.) Dokumentace pro výběr zhotovitele stavby obsahuje navíc v návaznosti na přesně stanovené vlastnosti materiálů podrobný předpokládaný rozpočet, na základě kterého investor poptává stavební firmy. Při výběru zhotovitele stavby může architekt pro investora posoudit úplnost nabídky oslovených firem.

Autorský dozor spočívá v kontrole stavebních prací z hlediska naplnění původního architektonického záměru, technický dozor investora se soustředí na kontrolu stavební kvality a dodržování správných technologických postupů u prováděných prací. (Obě tyto činnosti nesouvisí s pojmem stavební dozor, což je osoba, která dohlíží na provádění stavby realizované svépomocí). Při dokončení stavby a jejím uvedení do užívání architekt spolupracuje např. při vyřizování kolaudačního souhlasu či oznámení záměru užívání stavby a při kontrole odstranění vad a nedodělků.

Cena zakázky

Výkonové standardy lze využít rovněž jako podklad pro stanovení ceny zakázky. Při odvození ceny projektu z výkonových standardů se tato určuje jako percentuelní podíl z předpokládaných nákladů na provedení stavby, přičemž se zohledňuje rozsah objednaných výkonových fází a celková náročnost zakázky podle druhu stavby. Čím dražší je navržená stavba, tím vyšší je cena za projekt – předpokládá se, že s vyšší cenou stavby bude i náročnější zpracování dokumentace. Zároveň však čím dražší stavba, tím je nižší percentuelní poměr ceny za dokumentaci vůči ceně stavebních prací – předpokládá se tedy, že např. navrhnout velký rodinný dům není zase o tolik těžší než navrhnout malý rodinný dům. K hrubému odhadu ceny za projekt stavby lze použít např. online program dostupný na webovém odkazu uvedeném na začátku článku.

Jinou možností je, že architekt stanoví cenu za projekt podle předpokládaného počtu odpracovaných hodin na zakázce. Používaný je také sazebník společnosti Unika.

Karel Wirth

Přečtěte si také