Specifikace příček v jednotlivých typech staveb

Ne každá příčka musí splňovat běžné nároky na tepelnou nebo zvukovou izolaci. Ne každá musí nutně vést od podlahy po strop a prostor striktně dělit na jednotlivé místnosti. Hlavním požadavkem může být například oddělení funkční zóny, mobilita dané stěny optické propojení jednotlivých částí bytu nebo částečná průhlednost či průsvitnost.

Příčky v panelovém domě

Masová výstavba panelových domů u nás probíhala od 60. do 80. let. Podle typu a období výstavby byly prováděné také vnitřní příčky. Ty by se daly rozdělit do dvou následujících skupin.

ModerníPanelák.cz

LEHKÉ

Prozeny.blesk.cz

Příčky z lehkého pórobetonu (siporexu), příčky z dřevěných hranolů a dřevotřískových desek a umakartová jádra. Pokud ve svém bytě narazíme na tyto konstrukce a budeme je chtít měnit. Máme vyhráno. Dají se do nich jednoduše vyřezávat otvory (pilou na dřevo, speciálními pilkami) nebo celé rovnou demontovat. U dřevotřísek a umakartu je pak vhodná celková výměna. Často nevíme, co se za nimi skrývá (např. plísně, skrytá vlhkost…), mají špatné zvukově izolační vlastnosti a nejsou vyhovující ani esteticky.

TĚŽKÉ

Pokud však narazíme na příčku z betonového panelu (vyztužená ocelovými pruty), musíme na pomoc přizvat odborníka (statika). Ten stanoví, zda jde o konstrukci nosnou, či nenosnou a jak je možné do ní zasahovat. Někdy je možné celé odstranění, jindy zase jen vyřezání dveřního otvoru. Některé situace vylučují jakýkoliv zásah více se dozvíte v článku Nosná zeď vs. nenosná příčka. Na provedení takovýchto prací si už nevystačíme sami a raději pozveme stavební firmu. Práce jsou náročnější časově i technologicky a vyjdou o dost dráž než v případu prvním. Řezání otvorů se provádí speciálními pilami s diamantovými kotouči. I přesto že je tato technologie hlučná a nadělá poměrně dost nepořádku (kotouč se chladí vodou, místo prachu se tak vyplavuje betonový šlem), stále se jedná o nejšetrnější a nejrychlejší způsob (způsobuje nejméně otřesů). Tenké příčky s tloušťkou cca 50mm je možné řezat též úhlovou bruskou s diamantovým kotoučem. Jde o levnější, zato prašnější metodu. Jednoduché a levné není ani frézování drážek pro nové elektroinstalace.

Nové příčky volíme z materiálů lehkých, abychom zbytečně nezatěžovali stávajicí konstrukce. Vybrat můžeme mezi příčkami montovanými (sádrokarton, dřevěné desky) nebo zděnými z pórobetonových blo­ků.

Řezání dveřního otvoru v panelu tl.150mm

Bladex.cz

Příčky ve zděných domech

Ve starých zděných činžovních domech se nejčastěji setkáme s příčkami z cihel plných pálených nebo děrovaných. Ty můžou být zděné v tloušťce 150mm nebo 75mm (tzv. na kant). Tyto příčky mají poměrně dobré zvukově izolační vlastnosti. Na konstrukce tl.150mm můžeme bez obav zavěsit těžký kus nábytku, či jiného vybavení. Lze v nich také bourat otvory, sekat drážky na instalace či je odstraňovat celé.

U příček tl.150mm bychom si ale měli pozvat na konzultaci odborníka. Tyto příčky mohou plnit částečně i nosnou funkci a tak je statický posudek nezbytný.

Není neobvyklé potkáme-li se ve starší zděné stavbě také s příčkou vápenosádrovou tzv. rabickou. Ta se s oblibou používala jako tenká (cca 50mm) dělicí příčka mezi místnostmi. Mezi zdi, podlahu a strop se uchytila kostra z ocelových drátů. Na ni se připevnilo rabicovo pletivo a celá konstrukce se potáhla (nahodila) vápenosádrovou maltou. Vzhledem k tomu, že sádra přijímá ze vzduchu lehce vlhkost, nehodí se tyto příčky do mokrých procesů a k obkládání obkladačkami. Výjimečně se můžeme potkat též s příčkami betonovými tzv. moniérkami. Ty se používali, tam kde na ně bylo třeba zavěsit těžké předměty. Postup výroby byl obdobný jako u rabicky. Na síť z ocelových drátů se do připraveného bednění postupně dusal beton. Výsledná tloušťka příčky byla 60mm.

Cihla plná pálená

LS.cz

Cihla děrovaná

LS.cz

Nová bytová výstavba se dnes provádí většinou zděnou technologií z cihelných nebo pórobetonových bloků. Tomu odpovídají i vnitřní příčky, které mohou být buď zděné na tenkovrstvé malty nebo také montované sádrokartonové.

Příčky v podkroví

Rekonstrukce a zobytňování starých půd je záležitostí několika posledních desítek let a tomu odpovídají i použité materiály. U již hotových i plánovaných přestaveb se nejčastěji setkáme s příčkami lehkými – montovanými (např. sádrokartonovými) či zděnými z tvárnic z lehčeného betonu. Sádrokarton nabízí rychlejší a suchou montáž, pórobeton zase větší variabilitu při následném vrtání a zavěšování nábytku. Tyto lehké příčky není problém umístit na podlahu do jakéhokoliv místa.

Montáž sádrokartonové příčky

Ekodrevostavby.cz

Použité mohou být i příčky cihelné (plné nebo z dutinových tvárnic). Ty se hodí zejména, chceme-li na ně zavěsit těžké předměty, nebo jako příčky mezibytové. Vždy ale musí, vzhledem ke své hmotnosti, ležet na nosném trámu, či nosné stěně spodního podlaží! Jejich poloha je tak značně omezena.

Úpravy povrchu všech těchto příček závisí jen na přání investora. Můžeme je omítat a následně vymalovat, vytapetovat nebo obložit keramikou či jinými materiály.

Více o problematice jednotlivých příček a jejich případném bourání, či stavění se můžete dočíst v našich dalších článcích.

Lucie Surá

Další podobné články

Přečtěte si také