Ložnice a dětský pokoj v jednom

Vzhledem k rozdílným světům dospělých a dětí není tato varianta – ložnice a dětského pokoje v jednom příliš vhodná. Děti potřebují ke svému zdravému psychologickému vývoji svůj samostatný prostor a déle než do dvou let by neměly spát společně s rodiči v jedné ložnici.

Bohužel ne vždy máme možnost dopřát dětem samostatný pokoj. Jak tedy naložit s tímto problémem? Žijeme–li tedy pouze ve dvoupokojovém bytě, je možná lepší variantou než spát v jedné místnosti – uvolnit dítěti (dětem) část jednoho pokoje a v druhém vytvořit prostor pro rodiče. Tedy dětský pokoj, kde budou mít děti své soukromí. Zde pak můžeme ponechat např. šatní skříně s oblečením rodičů či vytvořit vestavnou malou komoru. Druhá místnost pak bude tzv. rodičovská – tedy obývací pokoj s rozkládací pohovkou, televizí, jídelním stolem a popř. kuchyní.

Může se nám podařit i taková varianta, kdy z jedné místnosti vytvoříme dvě, zbudováním nové příčky.

Tato varianta však vyžaduje předpoklad, že místnost je dostatečně velká a především jsou zde dvě okna. Pokud se tato místnost nachází v rodinném domě, je šance, že bychom nové okno ještě mohli dodatečně vybourat. Je to sice náročná technologie stavby, ale není to nemožné. Ovšem pokud se byt nachází v panelovém domě, není to absolutně možné. Jednak technologicky a ani by nám to úřady neschválily.

pinterest

Zkusíme si tedy poradit jinak. Nová příčka mezi ložnicí a dětským pokojem by mohla být vybudována nižší tedy ne až do stropu a těsně pod strop pak vložíme pruh mléčného skla nebo řadu luxferových tvárnic (skleněné tvárnice) tak, abychom do ložnice dostali aspoň trochu světla. Pak vyvstává ale problém, co s větráním – ložnice by měla být dobře větraná. Je možné použít nucené větrání, ovšem takováto ventilace bývá zpravidla hlučná. Ani tato varianta není příliš schůdná.

Zpět tedy k variantě kombinace ložnice a dětského pokoje. Lze tedy kombinovat? Ano, ale za jistých předpokladů.

Buď je možnost tyto dva světy nějak zvukově a opticky rozdělit nebo budeme chodit do ložnice po tichoučku po špičkách, aby se děti nebudily.

Pak samozřejmě zapomeňme na večerní četbu, rozhovory s partnerem před spaním a o jiných činnostech ani nemluvě. Zkrátka je nutné vymyslet chod domácnosti tak, aby děti i rodiče měli své soukromí a pokud to v současném bytě není možné, zvážit i možnost přestěhování se do vhodnějšího tedy většího bytu.

Lucie Vlachová

Další podobné články

Přečtěte si také