Jak by měla vypadat smlouva s architektem

Potřebujeme s architektem psanou smlouvu? A čemu bychom měli věnovat při uzavírání smlouvy pozornost?

IDX Broker

U většiny smluv není ze zákona nutné, aby byly provedeny písemnou formou, lze je tedy uzavřít i jen ústně. Teoreticky se tedy může vztah mezi klientem a architektem bez psané smlouvy obejít. V praxi takto snad budeme postupovat, budeme-li se s architektem znát a půjde-li jen o drobnou zakázku. Obvykle ale asi budeme chtít psanou smlouvu, už proto, že v případě sporů bude mnohem snazší prokázat, na čem jsme se vlastně původně dohodli.

V tom případě jedna ze stran předloží druhé návrh smlouvy k připomínkování či odsouhlasení. U zakázek pro velké firmy není neobvyklé, že je to klient, který předkládá návrh smlouvy architektovi. Pokud jsme laici, kteří možná poprvé a naposled v životě staví či rekonstruují své bydlení, patrně žádným vhodným vzorem smlouvy nedisponujeme. Bude to tedy architekt, kdo předloží návrh smlouvy nám.

Smlouva o dílo

Typickou smlouvou mezi stavebníkem a architektem je smlouva o dílo. V té se architekt (ve smlouvě označen např. jako zhotovitel) zavazuje, že klientovi (objednateli) za úplatu zhotoví projekt. Smlouvu o dílo obecně upravuje zákon č. 89/2012 (nový občanský zákoník) v § 2586 a následujících.

Text smlouvy může být poměrně jednoduchý. Ve věcech, které nebudou smlouvou ošetřeny, se bude postupovat podle občanského zákoníku. Na druhou stranu je možné si většinu záležitostí, které obecně řeší občanský zákoník, dohodnout ve smlouvě odlišně.

Každá smlouva musí vždy obsahovat alespoň takové části, jež zajistí její dostatečnou určitost, a které ji současně odliší od jiných typů smluv (tzv. podstatné náležitosti).

Pro smlouvu o dílo to jsou:

  • vymezení předmětu díla – jaká dokumentace má být zhotovena (např. dokumentace pro stavební povolení, v jakém rozsahu) a jakého objektu (např. rodinný dům, kde – ve které obci, na kterém pozemku); tomuto bodu je třeba věnovat pozornost, neboť nedostatečné vymezení předmětu díla by zapříčinilo neurčitost smlouvy, a tím její neplatnost.
  • dohoda o ceně – přesně, či alespoň odhadem, či stanovením způsobu jejího určení (ledaže by bylo zřejmé, že strany měly vůli smlouvu uzavřít i bez určení ceny díla, v tom případě by platila za ujednanou cena obvykle placená za srovnatelné dílo).
  • některé prameny uvádějí ještě další podstatné náležitosti, např. označení smluvních stran. Každopádně je tak jako tak důležité, aby bylo z textu smlouvy jasné, kdo ji s kým uzavřel a jaká práva a povinnosti si smluvní strany vůči sobě dohodly.

Kromě minimálního povinného rozsahu samozřejmě smlouva obvykle obsahuje řadu dalších ustanovení, např. termín dokončení zakázky nebo jejích jednotlivých fází. Specifikem projektování staveb je, že jde o proces, který trvá poměrně dlouhou dobu, skládá se z více kroků, které na sebe navazují, a vyžaduje součinnost klienta (např. při obstarávání podkladů a při konzultacích rozpracovaného projektu). Je proto běžné, že se ve smlouvě dohodne rozdělení platby architektovi do několika částí, například vždy po ukončení nějaké dílčí fáze projektu. Vhodné je také ve smlouvě uvést, jaké podklady budou potřeba (například zaměření pozemku), zda jsou či nejsou zahrnuty v ceně zakázky, a kdo je má obstarat.

Nejen u smlouvy o dílo se obvykle uvádějí také sankční ujednání pro případ, že by některá ze stran neplnila své závazky, případně také ustanovení o tom, za jakých podmínek lze smlouvu vypovědět či od smlouvy odstoupit. Vedle smlouvy o dílo může být potřeba uzavřít další smlouvy, zejména příkazní a licenční smlouvu. Oba tyto smluvní typy rovněž upravuje občanský zákoník. Lze také uzavřít jednu smlouvu, jejímž obsahem budou vedle smlouvy o dílo i ujednání příkazní a/nebo licenční.

Příkazní (mandátní) smlouva

Příkazní (též zvaná mandátní) smlouva řeší vztahy mezi klientem – příkazcem (mandantem) a architektem – příkazníkem (mandatářem). Příkazník má pro příkazce obstarat nějakou záležitost. V našem případě je úkolem architekta, aby pro klienta vyřídil územní rozhodnutí, stavební povolení, a podobně.

Licenční smlouva

Projekt stavby, který si klient objednal od architekta, zůstává duševním vlastnictvím svého autora. Licenční smlouvou poskytuje architekt klientovi oprávnění ve smluveném rozsahu toto duševní vlastnictví využít (např. na základě zpracované dokumentace vyřídit příslušná povolení a realizovat stavbu). Zároveň smlouva řeší, jakým způsobem může nadále se svým dílem nakládat sám autor (např. že může prezentovat projekt či hotovou stavbu na internetu, v tisku, atd.) Licenční smlouva může být výhradní či nevýhradní. Nevýhradní lze uzavřít i ústně, výhradní musí být vždy písemná. Výhradní licence znamená, že autor nemůže poskytnout tutéž licenci někomu jinému. Tedy v případě stavby se architekt zavazuje, že nikomu nevyprojektuje stejný dům.

Karel Wirth

Další podobné články

Přečtěte si také