Dodatečné zateplení podkroví

Při výběru podkrovního bydlení je důležité zvážit, zda-li má objekt zateplenou střechu, pokud tomu tak není, vězte, že je tento úkol na vás a je naprosto nevyhnutelný. Ze základů fyziky je patrné, že teplý vzduch stoupá vzhůru a nezachytí-li ho dobře izolovaná střecha, teplo vám bude významně unikat a vaše náklady za vytápění mohou dosáhnout astronomických vý­šek.

Shutterstock.com

Je nutná spolupráce s odborníkem?

Při stavebních úpravách je vždy výhodné přizvat na spolupráci odborníka a citlivé místo jako je střešní konstrukce si takovou pozornost zaslouží obzvlášť. Je totiž potřeba vybrat typ izolace, vypočítat její tloušťku a stanovit pozici parozábrany (podrobnější informace o těchto parametrech naleznete v článku Zateplení podkrovního bytu), je ovšem možné využít doplňkových služeb výrobců izolací, jež vám tyto parametry pomohou stanovit a následnou montáž si provést svépomocí. V takovém případě se zřejmě bude jednat o klasickou izolaci ve formě desek či pásů, tepelná izolace zhotovovaná na místě (např. foukaná, stříkaná) se už bez odborné montáže neobejde.

Určujícím prvkem pro výběr způsobu zateplení je to, zda-li plánujete zásah do střešní krytiny – potom můžete ke střešní konstrukci přistupovat jako k novostavbě a zvolit např. nadkrokevní systém zateplení. Takový postup je samozřejmě vhodnější pokud se jedná o rodinný domek ve vašem vlastnictví, jestliže však vlastníte byt v bytovém domě, může být taková rozsáhlá rekonstrukce velmi komplikovaná a v takovém případě se spíše přikloníte k zateplení pouze z vnitřní strany střechy – tedy mezi krokvemi a pod krokvemi.

Klasické zateplení ve formě desek a pásů

U tohoto způsobu se vždy vybírá tepelná izolace v tloušťce shodné s výškou krokví a dále se doplňuje vrstvou pod krokvemi tak, aby celková tloušťka odpovídala požadovanému tepelnému odporu. Pro tento způsob lze využít různé dostupné materiály, které se však z pravidla svými tepelně-technickými vlastnostmi příliš neliší, nejčastěji se jedná o izolaci z minerálních vláken, expandovaného či extrudovaného polystyrénu a např. alternativní materiály jako konopná izolace. Jaký je tedy postup při jejich montáži?

Shutterstock.com
  • Zkontrolujte těsnost pojistné hydroizolace – pokud naleznete nějaké mechanické poškození či nedostatečný přesah u spojů jednotlivých pásů, opravte tato místa pomocí speciálních lepících pásek, dostupných u výrobců hydroizolací.
  • Rozměry tepelné izolace – změřte si rozteč mezi krokvemi a dle něj nařežte jednotlivé pásy či desky. U stlačitelných materiálů jako minerální vlna je vhodné rozměr zvětšit o 1 cm – deska pak lépe těsní.
  • Vložte izolaci mezi krokve – dbáme na to, aby mezi jednotlivými díly nevznikaly netěsné spáry.
  • Namontujte jednotlivé díly konstrukce roštu – dřevěné nebo hliníkové profily upevňujte ve vodorovné poloze vruty do dřevěných trámů (krokví). Mezi ně pak vkládejte další vrstvu izolace stejným způsobem jako vrstvu první.
  • Připevněte parozábranu – vhodnými spojovacími prvky jsou lepící pásky, sponky a speciální tmely. Pro umístění parozábrany existuje základní pravidlo o dodržení poměru 4:1 tloušťky izolace před a za parozábranou. Celková tloušťka izolace se průměrně pohybuje kolem 300 mm a jelikož je první vrstva vždy určena výškou krokve, která je průměrně 160 mm, další vrstvy by pak měly mít tloušťku 140 mm. Dle této zásady by pak měla mít izolace na vnější straně 240 mm, zatímco na straně vnitřní jen 60 mm.
  • Namontujte druhou vrstvu roštu – nezapomínejte ošetřit prostup vrutů skrz parozábranu speciálními páskami a tmely, které jsou dostupné u výrobců. Do roštu vložte třetí vrstvu tepelné izolace.
  • Nainstalujte finální vrstvu – v drtivé většině případů se používají sádrokartonové desky, které se svými vlastnosti hodí do podkrovního prostředí.
Shutterstock.com
Shutterstock.com

Izolace zhotovovaná na místě

Dodatečné zateplení podkroví lze provádět speciálními metodami, které si získávají stále větší oblibu, přestože jsou náročnější na provedení a většinou vyžadují odbornou aplikaci. Jedná se o proces, kdy je materiál foukán do dutin ve skladbě střešního pláště či stříkán na zhotovené bednění. Pro foukané izolace se běžně používají materiály na bázi celulózy, polystyrénu, minerální vlny a dřevěných vláken, jedná se tedy o přírodní materiály.

Aplikaci izolační pěny by měla provádět specializovaná fir­ma.

Liko-s.cz

Nafoukaný materiál nedrží na konstrukci sám od sebe, je potřeba vytvořit dutiny např. postupnou instalací podhledu.

Imaterialy.du­mabyt.cz

Izolace stříkané jsou obvykle na bázi PUR pěny, která má tu vlastnost, že sama drží na stříkaném povrchu. Díky tomu je absolutně vzduchotěsná a významně zamezuje vzniku tepelných mostů (co znamená označení tepelný most se dozvíte v článku Zateplení podkrovního bytu). Výrobci také uvádějí, že má dvakrát lepší tepelně-technické vlastnosti než běžné izolační materiály a díky tomu ji lze nanášet v tenčích vrstvách a šetří tak prostor v interiéru.

Tereza Fišerová

Další podobné články

Přečtěte si také